Jestli v zimě řidiči něco nesnáší, pak jsou to bezesporu zasněžené silnice. Ty jsou nejen nepříjemné, ale také nebezpečné, neboť se pod sněhem snadno skryje ledovka, po které se vůz snadno sklouzne a dostane do smyku. Nehledě na fakt, že projíždění vyšším sněhem neprospívá ani autu, o tom, že nevidíme značení na silnici (mnohdy ani kde ta silnice je) ani nemluvě.
Z tohoto důvodu samozřejmě chceme, aby je silničáři včas protáhli a sníh odstranili. Bohužel, každou zimu zde máme stížnosti řidičů, kteří se musí se svým autem prodírat sněhem, zvláště pak na silnicích nižší třídy. Jsou však tyto námitky oprávněné? Je dobré se podívat, proč jsou nakonec tyto silnice mnohdy nesjízdné.
V první řadě je dobré si uvědomit, že tento problém se týká především časných ranních hodin. Později sníh již auta rozjezdí a problém již není tak závažný. Ovšem i po těch několik hodin se jedná v podstatě o ohrožení bezpečnosti lidí. Je tedy zarážející, jak toto mohou technické služby dovolit.
Odpověď je však jednoduchá: nedostatek lidí i strojů. Jistě, silničáři vyráží časně ráno, ovšem často stihnout projet pouze hlavní tahy, než začne ranní dopravní špička, kdy lidé jezdí do zaměstnání a do škol. Pokud by však vyjeli dříve, nemělo by to žádný efekt, neboť než by zde auta začala jezdit, silnice by byla opět zasněžená.
Jak již bylo řečeno, není dostatek lidí a především vybavení. Nelze jej proto nasadit na všechny silnice, a ani by to nebylo ekonomické. Tam, kde ve špičce projede jen jeden či dva vozy za hodinu, se nevyplatí udržovat vozovku v tak dobrém stavu. A s tím je potřeba počítat.
Ano, bylo by možné stroje přikoupit a najmout další lidi, avšak to by stálo peníze, a nejen nákup a nábor, ale také provoz a výplaty. A tolik volných peněz v rozpočtu žádné město nemá. Proto je potřeba mít pro silničáře pochopení. Oni totiž skutečně dělají, co mohou.
